Moje svatba - poprvé a naposledy! :-)

12. září 2010 v 13:02 | Ilona Protifka |  společnost

Opravdu nejsem typ romantické princezny, a tak když přišla nabídka k sňatku, začala jsem místo zbytečného rozplývání řešit praktické věci. Abych nepůsobila hned na úvod nějak cynicky, tak musím říct, že moje situace byla jasná a nezahrnovala žádné nejistoty typu "zda je to ten pravý" - bylo mi čerstvých 28, měla jsem něco za sebou a o našem vztahu, prověřeném od počátku starostmi, řešením problémů a nestandardních situací, jsem nepochybovala. Rozhodli jsme se vzít a to rozhodnutí bylo nejhezčí a nejdůležitější - svatba sama o sobě už byla formalitou, úlitbou rodině, aby "taky něco užila" a nikdo se na nás neurazil a nezlobil.
Když se trochu zasním, tak (oproti předchozímu tvrzení! :-) určitou ideální romantickou představu o vlastní svatbě jsem měla vždycky - byla však nereálná, vzhledem k tomu, že nezahrnovala nikoho z rodiny! :-) Chtěla jsem se vdávat v prostých bílých šatech, s rozpuštěnými vlasy a jedinou krvavou růží v ruce, pouze za přítomnosti svědků z řad kamarádů. Z této základní situace jsme vlastně vycházeli a ona se nám rozšířila postupně na 10 lidí (základní rodina!), pak na 30 (když už se bereme, pozveme aspoň pár kamarádů!), původně zamýšlený následný oběd v restauraci se protáhl do večera a s večerem přibylo ještě pár hostí. Proměnou prošla i vizáž nevěsty - nakonec jsem se vdávala v pravých vyšívaných nevěstovských šatech, které jsem si nechala nadálku a bez zkoušení výhodně ušít v Číně, a krvavou růži nahradily skořicové Cally. Nastávající si koupil nový oblek s příslušenstvím, zajistili jsme květinářku, prstýnky, prošli kostelní předsvatební přípravkou (formálně jsem nevěřící, brala jsem si katolíka, sňatek nám proto schvaloval sám biskup, a to na základě kritérií jako "vysoký věk", "dlouhodobý důvěrný vztah" a absolvování církevní "předsvatební přípravky". Kostelní předsvatební přípravka byla sama o sobě velkým zážitkem - oddával nás mladý netuctový kněz s vpravdě oroginálními názory a na těch několik diskuzních večerů asi nezapomeneme nikdy - a obávám se, že ani on! :-).
Vše bylo zařízené a cirkus mohl propuknout - teď už bylo naší jedinou a nejdůležitější starostí zajistit, aby nevázla zábava, čehož jsme se ujali s plným nasazením a věřte, že přestože tam s námi seděli skvělí lidé, nebylo to jednoduché! Když bylo po všem, padli jsme utahaní, nemytí a v původním oděvu do postele a v mžiku tvrdě usnuli.
Doteď cítím mravenčení, když někdo mluví o plánování svatby! :-) Naše svatba dopadla dobře, chtěli jsme hlavně, aby se hosté bavili a vzpomínali na ni, protože jsme ji "strojili" hlavně pro ně a s vlastní zábavou jsme nepočítali. Bylo to rozumné, protože v našem pojetí šlo o zápřah na plný úvazek, který by určitě leckterou romantickou duši zklamal!
A co na závěr? Jsem ráda, že jsem toto své "poprvé" absolvovala a jsem ráda, že u toho byli i moji blízcí. Na památku mi zůstal manžel, prstýnek a oproti očekávání i šaty z Číny (nemůžu je prodat! :-) A hlavně zkušenost, že některé věci mají být v životě "napoprvé" a nemají se už opakovat! Protože i poprvé je to v podstatě zrežírovaná komedie a když to nevyjde, opravdu nemá smysl točit její druhý díl...Vždyť přece víme všichni, že o tom papíru to není...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 FashionGirl FashionGirl | E-mail | Web | 12. září 2010 v 13:05 | Reagovat

Ahoj,u mě na blogu je soutěž o nejvíc komentů.Tak se zapoj,no tak šup,šup    (sry za reklamu)

2 Čvanča Čvanča | Web | 12. září 2010 v 13:37 | Reagovat

Moc hezké :-) přeji hodně úspěchů při prodávání šatů z číny:D zkoušela jsi aukro?:)

3 ilonaprotifka ilonaprotifka | 12. září 2010 v 14:40 | Reagovat

Na Aukru jsem na ně hlavně získala kontakt! :-) Teď je celý Aukro zaplavený 1x použitýma šatama z Číny, co se prodávají pod cenou! :-)

4 Květuš Květuš | Web | 24. června 2014 v 10:44 | Reagovat

Jaj, kde je nějaká fotka nevěsty? Člověk marně hledá inspiraci... Jinak šaty z Číny mě celkem zaujaly. Musíš mít opravdu konfekční postavu, na kterou padne všechno, to při mých 193 centimetrech a stěhováckých ramenech asi neklapne... ale už mám vyhlédnuté bílé pekařské montérky, kdyby byla nouze :-)

5 Kosma Kosma | 27. června 2014 v 15:35 | Reagovat

Fotky nevěsty už dnes, po 2 dětech, stejně nejsou pravdou! :-) Byly to takové ty se šněrovačkou a vlečkou, s holými rameny, dole bez výztuže - střihově jednoduché, ale pošité perličkami a lesklou krajkou, barva champagne. Já mám 175 cm, posílala jsem tenkrát spoustu rozměrů, ke kterým mi poslaly pokyny a ve finále jsem svatebním stresem 6 kg zhubla a dostala se tak na středoškolskou váhu - přesto to šlo, akorát tu šněrovačku bylo třeba utahovat co chvíla! :-) Šla jsem do toho hlavně proto, že jsem byla zklamaná nabídkou v půjčovnách - za ty opraný zašedlý nepadnoucí věci jsem ty prachy dát nechtěla...a měli tam na mě taky máloco! Tyhle šaty stály 4600 Kč a byly fakt pěkné!

6 Kosma Kosma | 27. června 2014 v 15:39 | Reagovat

Ještě aktualizace: šaty jsem nakonec prodala na Aukru! :-)

[4]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama