Fantasy? A proč vlastně ne?

24. října 2010 v 16:01 | Ilona Protifka |  zamyšlení - většinou na téma týdne
Na úvod musím říct, že sama příznivcem tohoto žánru nejsem - jednoduše nemám fantazii. Už jako dítě mě moc nebraly "vymyšlené" pohádky, měla jsem raději skutečné příběhy - asi abych měla deklarováno, že se popsané skutečně kdysi kdesi stalo a mohla si tak vzít náležité poučení! :-) A tak zatímco všichni kolem četli Tolkiena, já četla různé biografie a literaturu faktu. Historie mě vždycky bavila (a dnes už tuším, že je tam možná fantazie víc, než si dokážeme připustit!).
Najednou přišla doba, kdy byl fantasy žánr všude kolem - zfilmovanými Tolkienovými příběhy počínaje a konče snad Harry Potterem. Do kin přišly Jacksonovy velkofilmy o Pánu prstenů, na světě bylo nové "in" téma do diskuze. Já byla zrovna studentka, tudíž jsem se pohybovala mezi "intelektuály", kteří tyto filmy často bojkotovali. Nikoliv však z pohrdání - prostě proto, aby si neporušili vlastní představu, vytvořenou četbou originálu (jednoduše neměli zapotřebí, aby je teď někdo polopaticky přesvědčoval, jak vypadá Hobit, když oni to už přece vědí dávno - jistě to znáte!). Dokladem, že byla společnost
Tolkienem nasáklá skrz naskrz, je i jedno moje tehdejší rande, při kterém jsem se, žánrem fantasy absolutně nepolíbená, dozvěděla, že dotyčnému připomínám jistou Éowyn. Rovnou jsem přiznala, že nevím o koho jde a běžela domů to zjistit.
Skoro souběžně začal pragmatické Čechy fascinovat Harry Potter, a to už mi hlava nebrala vůbec, že to má takový úspěch u dospělých lidí! Musím uznat, že paní Rowlingová umí vydělat peníze geniálně a na světové úrovni, přesto ve mně její úspěch napříč věkem zanechává pocit, že těm dospělákům něco chybí. Skutečný život fantazii ubíjí, a tak ji asi utíkáme zachraňovat jinam... Faktem je, že nikomu ještě neublížilo zaletět si v myšlenkách mezi Hobity, snít o bájných minulostech nebo pobýt s Harrym v čarodějnické škole. V podstatě to bylo moc fajn období, přestože šlo mimo mě!:-) Ráda vzpomínám na všechny ty Tolkienem postižené věčné kluky, vždyť mám nakonec jednoho doma! Ještě dnes, když se objeví nějaká pořádná "sága", vtáhne ho to natolik, že nevidí a neslyší, dokud všech x dílů nepřelouská!
A co na závěr? Každý sníme po svém, důležité je prostě snít!!!

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Melly Łoven^^ Melly Łoven^^ | Web | 24. října 2010 v 16:25 | Reagovat

Ahojky nechceš se zúčastnit na mém blogu SONBu?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama