Hrozí nám mezigenerační válka?

21. června 2011 v 9:10 | Ilka |  zamyšlení - většinou na téma týdne

Po nedávné katastrofě ve Fukušimě běžela v televizním zpravodajství reportáž o tom, jak japonští důchodci dobrovolně likvidují škody v nejvíce zamořených místech, aby mladí nenasazovali svoje zdraví. Musím říct, že mě to dojalo. Možná tihle důchodci viděli v dětství na konci války stejný obrázek...a mohli si tak vzít vzor. Obratem mě napadlo, jak by se zachovali důchodci u nás...Taky nemáte pochyb? Bohužel?
Od malička jsme vychováváni k úctě ke stáří. Přitom k úctě se nedá vychovat, úcta se musí na základě určitého chování získat, stejně jako autorita. Já si vlastních dědečků a babiček moc neužila a s povinnou "úctou", která má být symbolem dobrého vychování, se peru celý život. Dosud jsem potkala jen menšinu starých lidí, kteří mě okouzlili životní moudrostí a přesvědčili, že už v životě "někam" došli, že zestárnutí dalo jejich životu hlubší smysl. Bohužel, většinou mám z takových setkání další ujištění o tom, že stářím se všechno jen zhoršuje a kdo nestál za nic v mládí, stářím to nevytrhne!
Abych nekřivdila jen důchodcům - myslím, že jejich stav je částečně problémem celé společnosti, která je dnes jaksi přespříliš sobecká. Vždyť většina mých vrstevníků si pořizuje děti hlavně proto, aby toho později nelitovala. Zakládání rodiny je dnes považováno za omezování - finanční, časové, kariérní. A proto se odkládá, co to jde. A biologické hodiny? Ty dnes tikají málokomu. Důležitější je rozum...
Ale zpět k důchodcům. Myslím, že se nám nikdo nemůže divit, když máme problém cestou z práce v dopravní špičce vyskočit ze sedadla, abychom ho přepustili stařence, co se vrací z "nezbytného" obrážení supermarketů poté, co vystála minimálně půl hoďky u kasy. Že nemáme omluvu pro jejich voličský postoj, formovaný většinou na základě populistických slibů některých politických stran o růstu důchodů. Že nemáme pochopení pro jejich nářky, že zdravotnictví není zadarmo. Že neumíme přehlédnout, když někteří ještě 20 let po revoluci nosí umělé dederonové košile, pravidelně se nemyjí a nepoužívají deodoranty. Že ve věku, kdy mi budeme pravděpodobně ještě pracovat, mají problém samostatně koupit náhradní sáčky do vysavače, přestože se jim předtím na úkor ostatních zákazníků dlouze věnovala prodavačka...
Možná je celý úpadek důchodců způsobený tím, že jsou jako druh na vymření. Za pár let se díky neustálému zvyšování odchodové hranice dožije důchodu opravdu jen málokdo. A ti, co se dožijí, budou užívat zaslouženého odpočinku, namísto oplývání roupy. Všichni budou smířeni s tím, že zdravotnická péče není zadarmo, že je normální, zaplatit si částky, které jsou v možnostech naší kapsy, aby pak nemuseli ne vlastní vinou těžce nemocní lidé získávat ponižujícím způsobem peníze z nadací. Že se k doktorovi nechodí z nudy a s každým "prdem", abychom se rozptýlili hodnocením "doby" v čekárně, ale se skutečnými problémy, hodnými léčby. A že je potřeba se stále vzdělávat a držet krok s dobou, být i ve stáří součástí aktivního života společnosti a ne jen kritizovat a vynášet do nebe minulé...
Ano, důchodcovství v současné podobě je na vymření. Napadne to každého, kdo má kolem sebe pár aktivních padesátníků - šedesátníků s mladým duchem a objevnými názory. Češi jsou pohodlní, neradi s čímkoliv válčí, tak to vypadá, že se přirozeně demograficky "vyřeší" i ona mezigenerační válka, ač by se zdálo, že je chvílemi opravdu na spadnutí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama