Jeden den v životě začínající mámy

31. května 2012 v 15:50 | Ilka |  moje Brno
Starší článek, psaný na podzim pro časopis Respekt, kde mi bohužel sdělili něco v tom duchu, že článků o porodech a ze života maminek jim chodí spousty - a není to pro ně zajímavé, tedy není to to, co by chtěli v rubrice "Jeden den v životě" poblikovat. Zklamání už mě přešlo, a tak s tím hodlám potrápit alespoň vás! :-) Je to taky tak trochu o mém každodenním šálku čaje...

Na mateřské dovolené není moc stresu, pokud si ho člověk nevytváří sám. Proto je pro mě stresující záležitostí i půldenní výjezd městskou hromadnou dopravou s kočárkem. Nemám ale jinou možnost, jsem špatná řidička a sama s malým dítětem si do města ještě netroufám. Jedeme dnes na kontrolu do Dětské nemocnice, tak holt musíme! Při tom chci vyřídit pár dalších záležitostí - uvidíme, co se stihne - s tříměsíční dcerou se moc plánovat nedá...Konečně jsme se vypakovaly a čekáme na příjezd bezbariérového autobusu, který v tuto dobu spojuje naši městskou část s centrem města jednou za dvě hodiny. Nepříjemné je, když to jako dnes nevyjde, přijede klasický "tříschoďák" a já musím žádat osazenstvo zastávky o pomoc s naším terénním, poměrně těžkým kočárkem. Nedělám to ráda a ne pokaždé se setkám s ochotou! Vždycky v takovém případě pomyslím na toho vozíčkáře, co by na té zastávce pravděpodobně zůstal a čekal třeba v nevlídném počasí hodinu a půl - smutné a typické je, že dokud jsem sama nezačala jezdit s kočárkem, nenapadlo mě to... Dneska mám ale štěstí - mladá slečna v emo - stylu působí sice nepřístupně, na zdvořilou prosbu mi ale ochotně kývne. Vůbec - moje zkušenost je taková, že nejúslužnější je v tomhle ohledu mládež, nabídnout pomoc mamince s kočárkem považují za samozřejmé! Je to pro mě příjemné překvapení, které mi vlívá optimismus do žil, na druhé straně jim to taky nejmíň udělá - mívají většinou ještě v pořádku nohy i záda...
Po absolvování rehabilitačního zácviku v nemocnici následuje kojení v bezpečí Family pointu a já pociťuji vděk vůči městu Brnu, že podobná útočiště pro maminky s malými dětmi zřizuje. Kojení dnes zažívá obrovský comeback a je potřeba, aby mu společnost zajistila důstojné podmínky - určitě se jí to vrátí... K městu, kde žijeme, mám spoustu výhrad, ale faktem je, že těmito Family pointy, kterých tu už dnes máme 26, si u mě alespoň trochu napravilo reputaci! Místnůstky, kde může maminka v soukromí nakrmit a přebalit svoje dítě, jsou umístěny většinou v nemocnicích, na úřadech, na pobočkách knihoven nebo v rodinných a informačních centrech. Zpravidla se zde ke mně přidá nějaká další maminka - většinou nevypovídaná, takže si odsud obvykle odnáším kromě spokojeného dítěte i nějaké to maminkovské moudro. Při víkendovém pobytu v Čechách v hojně navštěvované turistické lokalitě jsem něco takového marně hledala...
Následuje zastávka v blízké lékárně Vojenské nemocnice Brno, kde jsem kdysi pracovala. Zhluboka dýchám její atmosféru - je totiž umístěna v bývalém kostele, ve velmi staré budově, kde je i při největším frmolu zvláštní pohoda - jako by na všechny, kdo sem vstoupí, dýchl závan věčnosti a pomíjivosti našeho času. Posílena příjemným setkáním s ex-kolegy spěchám jednou z brněnských šalin směr Petrov, kde chci ve specializované prodejně koupit dceři nezbytné rekvizity na plánovaný křest - roušku a svíci. Opět musím nejprve žádat o pomoc do vozu, což je teda před nemocnicí obzvlášť chuťovka! Naštěstí se mi nabídne sama starší paní, když vidí, jak se na zastávce bezradně rozhlížím. Vyjet s kočárkem až na Petrov je příjemná rozcvička, před obchůdkem na mě však čekají další slušné schody. Dlouho se nerozmýšlím, vytáhnu spící dítě i s fusakem, v prodejně je položím na pult a bleskově vše vyřídím. Paní prodavačka mi trochu dotčeně říká, že kdybych si řekla, s kočárkem by mi pomohla, ale necítím v tom zvláštní ochotu, a tak to považuji jen za dodatečné zdvořilostní gesto. Při odchodu vidím dvě maminky, které se snaží do schodů vytáhnout sporťák. Nechápu, proč sem nepoloží alespoň kolejničky...
Na základě dnešních zážitků přemýšlím cestou domů o jazykovém kurzu pro maminky s malými dětmi, kam jsem se zapsala a jehož součástí je i možnost hlídání dítěte po dobu výuky. Kámen úrazu je v tom, že se kurz koná v prvním patře historického domu bez výtahu, což ode mě vyžaduje před výukou asi půlhodinovou přípravu a dobrou fyzičku!
Utěšuji se tím, že bariéry tohoto typu jsou jen dočasným pozůstatkem minulosti a že až jednou bude brázdit město s kočárkem moje dcera, bude jich tu už jen opravdu nezbytné minimum! Ať žijí výtahy! Kdyby se to tak dalo říct i o všech těch ostatních bariérách nehmotných...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Myslíte si, že by měly mít maminky na mateřské a rodičovské dovolené nárok na stejné druhy slev, jako mají studenti a důchodci?! (Kultura, sport, jízdné atd.)

Ano, je potřeba, aby měly nějaké hodnotné rozptýlení. A finančně to většinou není na vyskakování. 80% (48)
Ne, myslím, že by se nárok na slevu neměl rozšiřovat na další skupiny. Není to potřeba - za chvíli by chtěl slevu každý! 20% (12)

Komentáře

1 LukasLongr LukasLongr | E-mail | Web | 1. června 2012 v 10:27 | Reagovat

Krásně napsaný článek. Vtáhl mě do děje a pustil mě až na konci. Moc zajímavý článek.

2 Lilly Lilly | E-mail | Web | 1. června 2012 v 12:18 | Reagovat

Práve som chcela napísať, že tento článok bol krásne napísaný, ale všimla som si, že už to bolo spomínané v komentári hore.
Fakt, klobúk dole. Tie pocity, keď som to čítala boli fakt také ... hrejivé.

3 Ilka Ilka | 2. června 2012 v 16:47 | Reagovat

[2]: Diky moc oběma!

4 LukasLongr LukasLongr | E-mail | Web | 4. června 2012 v 14:14 | Reagovat

Gratuluji. Tvůj článek na téma týdne "Každodenní šálek čaje", vyhrál třetí místo. Celí týden budeš mít na mém blogu reklamu.

5 Amálka Amálka | Web | 14. května 2015 v 12:06 | Reagovat

Pěkné napsaný článek, škoda, že to nevyšel.

6 Amálka Amálka | Web | 14. května 2015 v 12:06 | Reagovat

"že nevyšel" :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama