Čokouklidnění

26. června 2012 v 10:22 | Kosma |  těhotenství a mateřství
Autobus městské hromadné má převážet podle přepravních podmínek maximálně dva kočárky. Vím to a taky vím, že se v bezbariéráči běžně tísní i čtyři, maminky si vyjdou vstříc. Tak nějak jsem tušila, že je to časovaná bomba, závislá na dobré vůli šoféra a v podstatě jsem čekala, až nějakému dojde trpělivost. A došla! Poté, co jsme na výjezdní stanici hned po najetí autobusu obsadily s kamarádkou místa určená pro kočárky, přistoupila na poslední chvíli paní s pánem a robustním hlubokým kočárem. Zabrali celý prostřední vchod, za což je řidič vykázal z přepravy v jeho autobuse. Měl na to samozřejmě právo, byl klidný a zdvořilý. Brzo mi bylo jasné, že to taky nedělá běžně - na pár měl už dlouho spadeno, jezdili mu pravidelně (imrvére, na nákupy) z oblasti, spojené integrovanou dopravou. Chodili na ně stížnosti spolucestujících a on měl dnes legální možnost se jich zbavit. Nebylo to ale jen tak: pán začal cholerický výstup, chtěl proplatit jízdenku a navážel se do nás dvou, které máme kratší cestu a tudíž častější spoj. Rozhodnutí ustoupit vzešlo od kamarádky, asi na to neměla nervy, já jsem pořád čekala, že nás někdo místo osočování hezky požádá, nebo tak...Nedočkaly jsme se ovšem ani poděkování a hrkaly jsme se domů klasickým tříschoďákem s podivnou důchodkyní, která uměla údajně vystoupit jen z levé strany schodů, takže jsme se musely ještě za jízdy s kočáry štelovat. Bublal ve mně vztek a rostlo přesvědčení, že blbcům se neustupuje. Musela jsem se držet, abych to nedala sežrat kamarádce. I ona už ale docházela k závěru "pro dobrotu na žebrotu" - oči jí otevřelo, že jsme se za svůj ústupek nedočkaly ani toho poděkování! Přišla jsem domů a automaticky otevřela luxusní ukrajinskou bonboniéru, která tu čekala na "příležitost". Za chvilku se mi vrátila dobrá nálada.
Čokoládu má rád každý, ženy více než muži. Myslím, že si ji nedopřává jen pár lidí, alergických na kakao. Já poslední dobou ulítávám teda spíš na Nutelle, ke které s oblibou přikusuju dceřiny dětské sušenky. Je to dokonalá kombinace, naplňující energií a pohodou. Takové déjà vu z dětství a dospívání, kdy jsem si dopřávala sladkostí mírou vrchovatou, později už jsem se krotila kvůli tajli. Teď je mi zas tajle volnější, přestože mi po porodu zůstalo 8 ošklivých kilo. Myslím si totiž, že po třicítce by ženská měla být spíš zpevněná sportem než štíhlá, pokud to nejde přirozeně. A přirozeně to nejde, tak co si dělat vrásky! A začala jsem pravidelně cvičit, takže si požitek nekazím výčitkami. Stěžejním úkolem je teď nepřijít z ročního hyperživého dítěte o nervy. A k tomu mi dobře slouží Nutella a dětské sušenky :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anett Anett | E-mail | Web | 26. června 2012 v 10:31 | Reagovat

no tak aspon ze ti na nervy pomaha

2 Eruvië Eruvië | Web | 27. června 2012 v 19:58 | Reagovat

Držím pěsti, ať neztratíš nervy :-) Čokoládě zdar! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama