Knihovnice jsou fajn baby! :-)

6. února 2017 v 21:20 | Kosma |  moje Brno
Na prohlídku Schrattenbachova paláce, ústředí brněnské Knihovny Jiřího Mahena, se mi fakt nechce. Mrzne až praští a po práci znovu vyjíždět z vyhřátého domova? Pro jistotu volám na informační služby, abych se tam netáhla zbytečně. Paní napřed o akci nic neví, po chvilce šramocení mě nejistě ujistí, že by se snad konat měla.

Na místo dorazím s čerstvě nabitým mobilem - foťákem a nechám se unášet výkladem. Následuje prohlídka areálu. Ve výtahu pro devět lidí se nás tísní osm. "Aby se to s náma neutrhlo!", žertuje kdosi. Výtah cukne dolů a stojí. Nevěřícně na sebe koukáme. Někteří mají ještě zimní bundy, obličeje se lesknou potem už teď. Duchapřítomně vytáhnu mobil-foťák a volám podle pokynů ve výtahu servis. Paní je popisem naší situace vyděšená. Neví, kde je knihovna, skoro pochybuju, že ví, kde je Brno. Osmělím se zeptat, na kdy naši záchranu vidí. Prý za třičtvrtě hodiny nejdřív. Zatrnulo mi - takže v reálu za hoďku a půl? Na pokyn vedoucí exkurze volám ještě do knihovny, zda se nás nepokusí nějak zachránit.

Pasažéři řeší, jak dlouho nám ve stísněném prostoru s dvaceti cenťáky nad hlavou může vydržet kyslík. Znovu žhavím linku, manžel musí vědět, kde jsem! Starostlivě se dívám po skupině. Samí senioři, jeden pán středních let - infarktový typ a já. Kdyby se někomu něco, tak se k němu ani nedostaneme, jsme tu jak sardinky! Čas se vleče a vzduch je čím dál teplejší. Je možný, že jsme tu teprve patnáct minut?!

Stupňující se rány na dveře. Najednou kov povolí a knihovnice jednomu po druhém pomáhají seskočit. Chladným vzduchem se až zalknu. Obratem volám na servis, že už nemusí. Paní spadl kámen, že jsem to slyšela až v Brně. Ochotně slibuje, že ráno dojdou poškozený výtah opravit. Zbytek prohlídky se nese ve vzrušeném dojmu. Když nás chce vzít paní na závěr ještě do sklepa, nevěřícně odmítneme. Při loučení mi poděkuje a slíbí "upomínkový předmět". Rty mi zvlní pobavený úsměv: výraz mi připomněl konec osmdesátek. S díky odmítnu, jsem ráda, že se nikomu nic nestalo! Vždyť takhle by se přece zachoval každý!

Cestou domů si říkám, jak je všechno relativní. Jak se mi do knihovny nechtělo, jak jsem byla utahaná, měla blbou náladu. Teď jsem plná energie a vážím si i mrazivého vzduchu!

Týden na to jdu na místní pobočku, potřebuju si půjčit nějakou studijní literaturu. Vítá mě úsměv od ucha k uchu: "Tak Vy jste je prý zachránila ve výtahu!"
"Vy už to víte?!", no jo vlastně - paní se mě ptala, zda jsem "jejich čtenářka", tak jsem uvedla pobočku, jméno si asi zapamatovala z telefonování...
"No hned mi to volali! Prý Vám fakt něco chystají!"
"Upomínkový předmět, ale odmítla jsem ho!"

Dostávám navíc "podpultovku" Moderní Brno, kterou měla paní odloženou pro sebe a když chci zaplatit roční čtenářský poplatek, zadrží mi ruku s tím, že se pokusí zajistit, abych letos nemusela...
Tentokrát vycházím s úsměvem od ucha k uchu já. Konečně mám pocit, že mě někdo docenil jako člověka - svižného, rozhodného. Srdíčko plesá.
Volám to manželovi, nevěřícně se směje. "Ty knihovnice jsou fakt diagnóza! Znám to - když jsme řekl známé, že má povolání typické pro workoholiky, nepromluvila se mnou dva roky!"
Volám to mamce: "Máš sedět doma s děckama a nikde nespózet!"

Njn, rodina si mě neváží a jinde mě mají pomalu za hrdinku! :-) Po 36 letech je to mizerná bilance, ale chci věřit, že jde o začátek nové cesty! :-)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 6. února 2017 v 21:33 | Reagovat

Vidíš, jaká je to výhoda chodit po vlastních! ;-) :-D

Mimochodem, nový kabátek blogu se mi moc líbí. :-)

2 Kosma Kosma | 6. února 2017 v 21:43 | Reagovat

[1]: Však já se výtahům od teď vyhýbám, jak můžu! :-) Děkuji, to jablko je k nakousnutí, že? Moje nejoblíbenější odrůda, musím konečně poděkovat autorce! :-)

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 6. února 2017 v 21:45 | Reagovat

[2]: Nejde o to, že je k nakousnutí. Celkově kompozice barev je fakt super  a NENÍ to obyčejné. :-)

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. února 2017 v 22:36 | Reagovat

Ona rodina má pochybnosti v popisu práce, z toho si nic nedělej :-)
Hrdinko :-)

5 Zuzana Zuzana | 7. února 2017 v 7:18 | Reagovat

Před lety jsem zůstala v jednom výtahu a od té doby jsem do něho nevstoupila, pokud to jde, jdu raději po schodech. Knihovnice jsou skutečně moc fajn, alespoň ty "moje" a asi to je víc poslání než povolání - nebo že bych měla štěstí na ty na pravém místě? - hezký článek a hlavně, že jsi akční:-) a to jsi dokázala:-) ahoj Zuzana

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. února 2017 v 9:14 | Reagovat

Jsou. A je nás zde na blogu dost.Co by byla celá akce bez tebe! No jo, někdy selže technika, ale o to víc se hodí akční knihovnice. Ať se ti daří i dál ;-)

7 Tenisák Tenisák | E-mail | Web | 7. února 2017 v 11:29 | Reagovat

Z toho plyne, do výtahu v Brně jenom na lačno :-))

8 Janinka Janinka | E-mail | Web | 7. února 2017 v 17:54 | Reagovat

No, někde ta cesta začít musí. Na začátku bude zachránkyně z výtahu a na konci, kdo ví? :-)

Maminka to vážně rozsekla :D.

9 Kosma Kosma | Web | 7. února 2017 v 22:11 | Reagovat

Vždycky jsem chtěla být slavná! :-) Akorát ne jako pseudozachránkyně z výtahu! :-) Jj, naše mamka své děti jaktěživo nepochválí, kdežto vnučky chválí za každou pitomost, aby prý měly sebevědomí! :-)Asi má pocit, že my se ségrou ho máme na rozdávání! :-)

10 beallara beallara | Web | 8. února 2017 v 10:43 | Reagovat

Moje mamka by to řekla ještě šťavnatěji...

11 Jana Jana | E-mail | Web | 8. února 2017 v 20:23 | Reagovat

No tedy, nevěřila bych, že se tohle děje i lidem kolem mně a už vůbec ne v Brně! Nikde není bezpečno :) Snad, až uvíznu ve výtahu, bude u mne někdo jako ty. nebo - ještě lépe - si na tebe vzpomenu a budu co k čemu já :)

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. února 2017 v 19:00 | Reagovat

Je vidět, že pro návštěvu knihovny se hodí výsadkářský výcvik! :-)

13 Kočička Kočička | Web | 18. února 2017 v 15:51 | Reagovat

Super! Nedávno se mi stalo něco podobného v našem"výtahu hrůzy" v domě. Pamatuje ještě dobu, kdy ho nahoru vytahovali otroci a jednoho krásného dne se prostě zastavil v mezipatře. Telefon na dispečera nikde, zvonek nefungoval.
Naštěstí jsem zjistila, že mi jen drahoušek něco zapáleně vysvětloval a omylem klepnul do čudlíku STOP.
Ale uvíznout ve výtahu v knihovně, to by se mi líbilo.... Hlavně kdybych měla sebou knihy. :-D

14 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 1. března 2017 v 22:06 | Reagovat

Fíha, nenapadlo by mě, že se v Mahence může stát něco tak dobrodružného! Každopádně máš můj obdiv, já bych se asi kvůli svému strachu z telefonování ve výtahu zalkla. :D

15 Niké Niké | E-mail | Web | 4. března 2017 v 10:45 | Reagovat

Komentář maminky pobavil nejvíc :D Jak typické... :D

16 Daisy Daisy | Web | 5. března 2017 v 9:03 | Reagovat

Strašně se mi líbí jakým stylem jsi to napsala :). Jsem moc ráda, že se nikomu nic nestalo! Také se mi jednou povedlo zaseknout ve výtahu, z  toho mi posléze pomohl soused, takže žádné drama :D...

17 Kosma Kosma | Web | 5. března 2017 v 9:46 | Reagovat

[10]: :-)

[11]:[12]: Knihovna, takový symbol klidu a bezpečna! :-)

[13]: No nevím, časem bys potřebovala minimálně na WC! :-)

[14]: Že to bylo fakt nebezpečné mi došlo až zpětně, kdy už naštěstí vše dobře dopadlo...

[15]: A já si myslela, že je to typické jen u nás! :-)

[16]: Ó díky, takovým stylem už já píšu! :-)

18 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 25. května 2017 v 7:15 | Reagovat

Maminka pobavila :)
Já se toho výtahu v Mahence docela děsím. Teď mám další důvod proč :D Některé knihovnice jsou fajn. Ony by obecně měly být fajn všechny, protože to mají v popisu svojí práce (vycházet s lidmi a pomáhat jim) :)
Myslím, že si tě váží oprávněně. Lidi nebývají tak pohotoví jako ty ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama